Dnes jsou to tři měsíce, co jsem tu. Čas byl rychlejší než realita... 

Co bylo asi nejdůležitější v druhém týdnu, byla Invitation Mass (mše na přivítanou); normální práce ve škole, jejíž strukturu mám dodnes (více jindy); a Halloween (více jindy).

 

Invitation Mass

byla nejsilnější. Vůbec jsem se na ni netěšila, o exhibici jsem nestála a už vůbec ne v situaci, kdy je naprosto nejisté, jestli tu budu co platná, resp. jestli neudělám ostudu sobě / školským sestrám sv. Františka / České republice / Evropě / všem dobrovolníkům na celém světě / ... 

Můj úkol spočíval v tom, že jsem nesla dary a na konci jsem dostala požehnání... jenže jaké... (a) Doufala jsem, že to bude co nejrychlejší a nikdo mě moc neuvidí. Bylo to dlouhé a musela jsem si stoupnout dopředu před celý kostel, přičemž všichni ostatní v lavicích seděli. (b) Doufala jsem, že nikdo nebude vědět, kde pracuju, nebo to bude fluidní - když se zjistí, že toto pro mě není "ono", změníme to. "Martina stráví jeden rok jako asistent pedagoga na Nativity Jesuit Academy v Milwaukee." ... Tak, a je to. Už není úniku, není cesty zpátky... Na druhou stranu mi to dalo jistotu - počítá se se mnou napevno. To znamená, že asi budu mít i odpovídající podporu... a hlavně, že mi důvěřují. (c) Nikdy mě nelákaly nějaké "misie". A teď jsem dostala požehnání, jehož text byl převzatý a upravený z originálu "Žehnání misionářům vyslaných hlásat evangelium"... Dobrý vtip...

Požehnání, které mi dal otec sloužící mši, bylo "not only for our Volunteer, Martina, but also for all who will be touched by her service" - "nejen pro našeho dobrovolníka, ale pro všechny, kterých se nějak bude dotýkat její služba"... 

We bless you, O God, and we praise your name. Loving God, look with kindness on Martina who comes forward today as a Volunteer in Your service. Guide her steps with your infinite wisdom. Lead her to see the face of Jesus in those whom she serves. With your grace, strengthen her in times that are confusing or stressful. Fill her heart with steadfast courage. May all who support her be faithful. And may almighty God bless you in the name of the Creator, the Redeemer and the Sanctifier, now and forever. AMEN.

- Velebíme tě, Bože, a chválíme tvé jméno. Milující Bože, shlédni s laskavostí na M., která dnes stojí před tebou jako dobrovolník v tvé službě. Provázej její kroky svou nekonečnou moudrostí. Veď ji, aby viděla tvou tvář ve všech lidech, kterým bude sloužit. Posiluj ji svou milostí ve chvílích, které pro ni budou matoucí a stresující. Naplň její srdce vytrvalou odvahou. Ať při ní vždy věrně stojí všichni ti, kteří ji podporují. Ať ti žehná všemohoucí Bůh, Stvořitel, Vykupitel a Posvětitel, nyní a navěky, amen.

 Aby toho nebylo málo, najednou sestry začaly zpívat "své" požehnání sv. Františka, které je velmi podobné áronskému požehnání v Num 6,24-26: "May God bless you and keep you, may the Holy One grant you mercy, may the face of Love shine on you and give you peace. - Ať ti Bůh žehná a zachová tě, ať tě zahrne svým milosrdenstvím, ať nad tebou rozjasní svou tvář a obdaří tě pokojem." ... kostel plný vztažených rukou sester... Elfové v Pánovi prstenů hadra... ta melodie... a hlavně ta síla... Takhle to vypadalo, až na to, že to bylo v kostele... http://www.sssf.org/SSSF/Who-We-Are/History/Congregational-Renewal.htm

Po požehnání jsem dostala tento odznak...

A po mši se šlo do jedné místnosti, kde najednou bylo spousta sester v řadě, které mi postupně přály nebo mě pozdravily. Bylo to jako na svatbě. :)

 

Žiju z mnoha věcí. Z toho, že jsem se tři a půl měsíce před mým odjezdem systematicky setkávala a loučila s mými kamarády, širokou rodinou a místy, které mám ráda. Ze srpnové pouti učitelů na Hostýn, kde prosíme o požehnání pro další školní rok a pro lidi, kteří nám budou svěřeni. Z toho, že jsem poslechla nějaké dobré rady na cestu a vzala si s sebou jednu českou knížku v papírové verzi a co nejvíc dárků (většinou v podobě oblečení) od mých blízkých, takže jsem vlastně pořád obklopená domovem. Z xxx novokněžských požehnání a požehnání na cestu. Z komunikace "s domovem" a s podporou a zázemím, které mám v přátelích a rodině... Z podpory sester, kolegů ve škole; z prostého faktu, že mám kapli ve vlastním domě a kostel 5 minut od domu... A určitě i z tohoto požehnání na mši na přivítanou.